Osobnosti našich obcí

Otakar Štěrba, prof. RNDr., CSc.

ekolog, cestovatel, odborný spisovatel
držitel Ceny města Olomouce v oblasti přírodních věd
Vystudoval vysokou školu v Brně, obor zoologie. Od studentských let se věnuje studiu života v tůních, jeskyních, řekách a vstupuje na světovou vědeckou scénu svými objevy ze systematické zoologie. Je uznávaným odborníkem na hydrobiologii.
Otakar Štěrba je horolezec a cestovatel, který uskutečnil řadu prvosjezdů asijských řek a vedl první českou vědeckou expedici do Himalájí. Své poznatky vtělil do osmi vědecko-populárních knih, populárně-naučných filmů, výukových televizních pořadů a množství odborných přednášek.
Své zkušenosti využil při založení Katedry ekologie v roce 1990 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého jako prvního vysokoškolského učiliště tohoto oboru u nás. V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie. Zavedl odborné studium „Ochrana a tvorba životního prostředí“, které ve stejné podobě postupně převzaly všechny přírodovědecké fakulty ČR. Katedru ekologie vedl od založení do roku 2000, kromě let 1990-94, kdy zastával funkci děkana fakulty.
V celé své činnosti usiluje Otakar Štěrba o obnovení přírodní rovnováhy.

RNDr. Dina Štěrbová

Narodila se roku 1940 jako Margita Schochmannová. Je to bývalá československá horolezkyně slovenského původu.  Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách Civetta, Torre Venezia, Piz Badile. Účastnice výpravy Haramóš 1970, Pamír – Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Noshak (7492 m). V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedicii na Manaslu, dvě účastnice této expedice vystoupily na severní vrchol (7056 m). V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žije v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita (ten byl celkově desetkrát na Mount Everestu). V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená R. Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně. V letech 1991 a 1992 se neúspěšně pokoušela o Mount Everest. V roce 1994 vedla expedici na Broad Peak. Nejprve zde na plicní edém zahynul B. Bílek, a když vyřizovala formality v Islámábádu, na hoře zahynul A. Himer, s nímž se odtrhl převis, a výprava definitivně skončila. Naposledy se ještě pokusila zdolat Nanga Parbat.

V dalším období ještě absolvovala několik treků a spoluorganizovala humanitární akci (česká nemocnice v Pákistánu). Její manžel je známý vodák a cestovatel Otakar Štěrba.

Josef Vysloužil  (16. 3. 1829 – 15. 5. 1889)

Příkažský rodák Josef Vysloužil patřil ve druhé polovině 19. století k první generaci tzv. uvědomělých rolníků, kteří podporovali vznik akciových a družstevních závodů a stáli tak na počátku mohutného hospodářského rozvoje venkova, který se projevil především na Hané. Jeho generace stála na počátku cesty, která osvobodila venkov od překupníků určujících do té doby ceny. Je obdivuhodné, že většina těchto průkopníků hospodářského pokroku měla jen základní vzdělání. O to více je obdivuhodný jejich rozhled, se kterým řešili řadu otázek. Také Josef Vysloužil vychodil pouze obecnou školu v Nákle. Všechny ostatní vědomosti musel získat pouze z vlastní zkušenosti, ale také od svých vzorů jakým byl např.: hanácký průkopník zemědělského pokroku Jan R. Demel i jiní. Josef V. stál u vzniku rolnické záložny v Příkazích, která se pak stala hybným motorem hospodářského pokroku.

Byl u zrodu rolnického akciového cukrovaru v Holici u Olomouce. Ten měl být původně postaven v Příkazích, kde ale nebyl dostatek vody. Místo něj vznikla ve Vysloužilově rodné obci, kde byl i řadu let starostou, rolnická akciová sladovna. Její stavba, opět za podpory zdejší záložny, začala v roce 1873 a v témže roce zahájila provoz. Stejnou cestou se zrodila i příkazská družstevní mlékárna aj. Je potřeba dodat, že záložnám, i když poskytovaly velmi přijatelné úroky, bylo třeba za úvěr ručit, a to často celým majetkem toho, kdo stavbu propagoval. Josef V. byl nejen starostou, ale i uznávanou autoritou a vzorem v širokém okolí a díky tomu byl v roce 1890 zvolen na šest let  poslancem zemského sněmu. V rodné obci se přičinil o založení Sokola a sboru dobrovolných hasičů. Na jeho rodný grunt osadili společně cukrovar Holice a obec Příkazy v roce 1929, při příležitosti zahájení hospodářské výstavy  v Příkazích, pamětní desku. Dlouho po nuceném odstranění, byla znova při příležitosti sjezdu rodáků v roce 1992, odhalena.

Původní článek (autor Boleslav Vaca) vyňat z Hanáckého kalendáře 1999, článek je publikován v mírně upravené podobě (úpravy provedl Filip Vočka)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *