Holešov – židovské centrum Moravy

(seznam, stručný popis navštívených míst a fotogalerii najdete na konci článku)

Holešov – Je 4. června 2011, 6 hodin ráno a já právě sedím v rychlíku, který mě veze do Hulína. Asi dvě minuty před odjezdem z olomouckého hlavního nádraží si ke mě přisedají dva lidé (asi šedesátiletý otec s patnáctiletou dcerou) a s nimi jejich tři psi. Mám z toho ohromnou radost. Naštěstí vystupují již v Přerově a v kupé po nich zůstává pouze podlaha zahalená bílými chlupy. Vyjíždíme ze stanice a já sleduji okolní krajinu. Nejdříve projíždíme podél přírodní rezervace Království nedaleko Dubu nad Moravou, která proslula svými druhově bohatými listnatými lesy a živočišnou vegetací. Projíždíme přes: Grygov, Brodek u Přerova, Dluhonice, Přerov (tady si místo 3 psů přisedají 3 naštěstí příjemní důchodci), dále Břest a následuje má výstupní stanice – Hulín.

Na hulínském nádraží zažívám nečekaný provoz a spousty lidí. Takhle brzo jsem to v sobotu nečekal. Ve stanici není místa k hnutí. Nasedám na ještě více přeplněný vlak Os 3905 a za 10 minut už vystoupím v Holešově. Doufám že tu chvilku přežiju.

Naštěstí jsem to zvládl, ve čtvrt na devět už vystupuji v Holešově. Nejprve mířím na náměstí Dr. Edvarda Beneše do informačního vcentra, abych zjistil úroveň tamních služeb. Bohužel zjišťuji, že víc turistických brožurek a informací o památkách ve městě jsem si přivezl  z domova, resp. z olomouckého informačního centra.

Nicméně vyrážím do města a přes náměstí Svobody mířím k židovským památkám – pro příště vím, že si s sebou musím brát GPS navigaci. Ač jsou totiž na každém rohu ukazatele, je velmi těžké je najít. Nejprve nacházím židovský hřbitov, jehož přístupové místo je zarostlé křovím. O nic lépe to nevypadá ani na samotném hřbitově – brodit se metr vysokou trávou po 50 cm úzkém chodníčku není nic příjemného, zvláště v sezóně infikovaných klíšťat. Na hřbitově není zrovna příjemně – být sám mezi tisícipětisty honosnými náhrobky židovských nebožtíků je přeci jen trošku strašidelné.

Opouštím tedy tento prostor a vydávám se k druhé židovské památce – Šachově (někdy také Velké) synagoze. Okolo se synagogy je vcelku rušno – ne že by zde bylo „přeturistováno“, ale spíše tady pobíhají židovští kněží pracující v synagoze. Kolem ní je pozůstatek starého židovského města. Při poutavé prohlídce této budovy (s nepříliš lichotivou vstupní cenou vzhledem k rozloze budovy a viděných prostor – 90 Kč) obdivuji především bimu a ženskou galerii .

Z židovského města skrze náměstí sv. Anny je to jen kousek k zámeckému areálu. Od prohlídky zámku vzhledem k nevzhlednému zevnějšku a k tomu, že veškeré prostory jsou bez mobiliáře raději ustupuji. Obcházím si jej a fotím ze všech úhlů. Dále mířím do pro mě poutavějšího místa – zámecké zahrady a na ní napojené obory. Vstup do ní je zdarma (což vzhledem k rozloze a množství viděných věcí považuji za nelogické).

Po svačince v zámecké zahradě mířím na prohlídku sakrálních památek města, tentokrát už však nikoliv církve judaistické, ale římskokatolické.

Je zhruba 12 hodin a já mám všechny památky, jejichž seznam i popis uvedu na konci článku mám prohlédnuté. Sedím na lavečce na náměstí Dr. Edvarda Beneše, pár metrů od kostela Nanebevzetí Panny Marie a připravuji se na poslední událsot, která mě tady čeká – byl jsem pozván na mezinárodní florbalový turnaj Plum Cup 2011, který koná ve sportovní hale 1. ZŠ Holešov a také v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Zaujalo mě, že Holešov jako téměř bezvýznamné dvanáctitisícové město žije téměř stejně jako Olomouc. Neustálé zástupy lidí mířících především k zámku a již zmíněnému kostelu. Ač železniční stanice zeje prázdnotou, město je pravým opakem.

I poslední část výletu mám za sebou. Teď už čtvrt hodiny sedím na perónu holešovického nádraží, neprošla kolem mě ani živá duše a nebýt pí výpravčí, která sedí v kanceláři za mnou a bez přestání někomu telefonuje tak nahlas, že se její hlas dá srovnat se staničním rozhlasem, byl by tu božský klid. Prohlížím si také krásné panorama Hostýnských vrchů a říkám si, že sem se ještě někdy musím vrátit – už ale na kole.

Celkový dojem z města není příliš kladný, je vhodné se tady zastavit možná tak při cestě na dominantnější místo a město brát jen jako jakousi „zastávku na cestě“.

Holešov bych rohodně nevolil jako celodenní výlet, tak jak jsem to udělal já.

Cestu z Holešova do Hulína mi svou roztomilou mluvou zpříjemnili polští turisté. Po třičtvrtě hodině již vystupuji na olomouckém hlavním nádraží živ a zdráv.

Takže nezbývá než dodat: Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu! 🙂

Seznam památek a jejich stručný popis:

  • Holešovický zámek – patří mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.
  • zámecká zahrada – okrasná zahrada s parkovou úpravou se rozkládá na 35 hektarech. Patří k nejvýznamnějším na Moravě
  • Neptunův trojzubec – vodní plocha o rozloze 16 500 m² a délce 980 m se nachází v zámecké zahradě. Současným turistickým lákadlem je projížďka na vypůjčené lodičce po této vodní ploše
  • Hvězdárna zámku Holešov – polygonální altán nacházející se v zámeckém parku z poloviny 18. století nyní sloužící jako hvězdárna
  • pomník Františka Xavera Richtera – busta F. X. R. z roku 1959 od Jana Habarty se nachází asi 15 metrů od hvězdárny
  • Šachova synagoga – „dům Hospodina“ v Holešově stojící uprostřed židovské čvrti. Byla vystavěna kolem roku 156. Je jedinou synagogou polského typu na světě. Patří mezi nejvýznamnější památky celé České republiky.
  • židovský hřbitov – první zmínka o Židech v Holešově pochází z roku 1391, o židovském hřbitově potom z roku 1651. Leží asi 100 m od Šachovy synagogy. Nejvýznamnějším pohřbeným je litevský a později holešovský rabín  Šabtaj ben Me’ir ha-Kohen – přezdívalo se mu Šach, podle něj se jmenuje synagoga.
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – patří k vzácným památkám celé Moravy. Stojí na místě malkého kostela ze 14. století přímo na náměstí Dr. Edvarda Beneše. Dnešní podoba pochází ze 17.-18. století.
  • Černá kaple – je součástí předchozího kostela, nachází se na epištolní straně presbytáře. Sloužila jako hrodbka rodiny Rottalů a Vrbnů, Proslavila ji výzdoba nejvýznamnějšího moravského sochaře Bohumíra Friče.
  • Filiální barokní kostel sv. Anny – nachází se na náměstí sv. Anny nedaleko zámku

Filip Vočka, 1-6-2011

Příspěvek byl publikován v rubrice Výlety. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.